Mnozí jste jistě již toto krásné údolí, okolní přírodu či okolní osady a vesnice navštívili, mnozí tu máte své kořeny nebo chaty, mnozí se sem rádi vracíte, trávíte čas dovolených nebo třeba jen projíždíte. A hrdě se tyčící štít farního kostela je takovým orientačním bodem bdícím nad Bojanovem v dobách dobrých i zlých.
Mnozí si již Bojanov a jeho dominantu spojíte i s letním festivalem Bojanovské muzicírování. Tomuto festivalu propůjčuje chrám své prostory, krásu a jedinečnou akustiku. A v tomto chrámu je také jedinečný nástroj, často hrající při zmíněném festivalu, a ten si také zaslouží naši pozornost. Samotný kostel v současné podobě pochází z roku 1730, donátory stavby byli Schönfeldové z Nasavrk. Na místě kostela stával kostel i dříve, ale byl dřevěný a vyhořel roku 1728.
Kostel je jednolodní barokní stavba. Presbytář je bohatě zdobený freskami vyprávějícími legendu o sv. Vítu, patronovi chrámu. Na jedné stěně je freska zobrazující historickou událost – sněm knížat svolaný císařem Jindřichem Ptáčníkem. Na tomto sněmu dostal relikvii svatého Víta (jeho pažní kost) sv. Václav a tato událost se tak stala základem stavby svatovítské katedrály v Praze. Dále v lodi kostele nalezneme mariánský oltář a oltář sv. Tomáše.
Oltářní obraz zobrazuje biblickou událost o zjevení Ježíše po jeho zmrtvýchvstání učedníkům společně s nevěřícím Tomášem. Kristu jej vyzývá, aly vložil ruku do jeho ran a věřil v jeho vzkříšení. Naproti bočnímu vchodu je oltář sv. Anny, ten je starší než samotný kostel, pochází totiž ze zrušeného kostela v Krásném. Jeho donátory byli také Schönfeldové z Nasavrk, jejich erb je na tomto oltáři umístěn. V době Vánoc právě zde naleznete bojanovské jesličky, které byli před cca 120 lety vyrobeny pro Bojanovské v Tyrolsku.
Vedle bočního vchodu je krásná řezbářská práce, kazatelna. Kostel dále zdobí 3 velké obrazy. Kalvárie, Sv. Vojtěch při návratu do Čech a Sv. Prokop s ďáblem na řetezu. Na kůru se nacházejí varhany z roku 1809, které postavil Ignác Horák z Kutné Hory. Jedná se o dvoumanuálový zásuvkový nástroj s pedálem, zadním pozitivem a hlavní varhanní skříní. Do dnešních dní se dochoval skoro v nezměněné dispozici. Nad varhanami naleznete fresku zobrazující nebe a množství andělů hrajících na hudební nástroje užívající se v 18. století. Pod kostelem je krypta.
Vedle kostele je dřevěná zvonice se zvonem Václav z roku 1510. Dále je zde zavěšen ocelový umíráček z roku 1918. Za kostelem se nacházející 2 kostnice. V přístupné jsou kosti a lebky srovnány do palisády.
Faru naleznete v blízkosti zvonice.
