V sobotu 30. května jsem se zúčastnil poutního zájezdu. Bál jsem se, že zaspím a pojedou beze mě. Dopadlo to dobře a v 6.30 hodin jsem na zastávce v Kovářově byl. Jelo se autobusem pana Sadílka, sledoval jsem každý pohyb řidiče. První místo, které jsme navštívili byla kaple v Rokoli a dřevěná Loreta s obrazy. Dalším úžasným místem, na které jsme vyjeli dokonce čtyřsedačkovou lanovkou, byl areál Vesmír – Diecézní centrum života mládeže. Tady se pořádají duchovní, vzdělávací a adaptační pobyty pro mládež od 14 let, jak jsem zjistil na Wikipedii. Byl jsem na prohlídce areálu a pořádně se pohoupal na velké houpačce u kostela svatého Matouše, který by tu určitě nebyl. Je velmi starý a po druhé světové válce, kdy bylo odsunuto německé obyvatelstvo chátral. Naštestí přišel rok 1993 a začalo se s opravou. V sobotu tam byla dokonce svatba. Na oběd jsme zajeli do Dobrušky, kde na náměstí stojí vysoká socha F. L. Věka . V tomto městě vyrábí výborny kečup „kand“. Dále následovalo Opočno s prohlídkou klášterního kostela Narození Páně. V Opočně vyrábí zmrzlina, dal jsem si velkou porci za Kč 35,-. Myslím, že chutnala nejen mně, ale i všem účastníkům zájezdu. Poslední zastávkou bylo malebné Dřízenské údolí s kaplí Panny Marie Lurdské z roku 1889. V údolí je lesní studánka, která prý nikdy nevyschla. Potom se jelo domů a já seděl vedle pana řidiče, který mě nechal na jedné zastávce dokonce sednout na jeho místo. Takže dík za hezký den pořadateli, něco nového jsem viděl a slyšel. Těším se, že opět někdy na výlet pojedu. Matěj Honzíček s babičkou